Autoimunitní onemocnění představuje pojem zahrnující přes 140 onemocnění, která mají společného jmenovatele: váš imunitní systém napadá vlastní tkáně a orgány. Jedná se o nevyléčitelné onemocnění. Léky se u autoimunitních onemocnění používají na zmírnění projevů nemoci, ale samotné vyléčení z nemoci nezajistí.

Co způsobuje autoimunitní onemocnění?

Roli hraje genetika (zhruba třetina AIO je výsledkem genetické predispozice). Genetické predispozice ve vás ale mohou jen dřímat a nemusí se nikdy spustit a projevit. Mezi další spouštěče autoimunitních onemocnění patří vlivy prostředí. Do této kategorie patří virová, bakteriální nebo parazitická onemocnění (mezi nejznámější patří Toxoplazmóza, EBV – Epstein-Barr virus a nebo Helicobacter pylori, Borelióza, Chlamydie pneumoniae a další). Vystavení se (často nevědomky) toxinům, chemikáliím, a lékům (těžké kovy, kouření, prach, CO2, antibiotika, hormony, nedostatek slunečního záření, plísně). Posledním faktorem ovlivňujícím vznik autoimunitního onemocnění je špatná, často velmi prozánětlivá strava, a nevhodný životní styl!

Proč tělo napadá samo sebe?

U správně fungujícího imunitního systému dochází k detekci cizorodých látek (virů, bakterií, mrtvých buněk) v těle, následuje imunitní odpověď v podobě zničení a odstranění patogenu protilátkami. V případě, kdy přirozená regulační funkce naší imunity selhává, protilátky nejsou schopny rozlišit rozdíl mezi virem, bakterií a vlastní buňkou. Jedná se tedy o onemocnění vlastní (auto)imunity, kdy se v těle začnou tvořit specifické (auto)protilátky. Diagnostika autoimunitních onemocnění je velice komplikovaná a zdlouhavá záležitost. Velké množství pacientů je v začátcích onemocnění považováno za hypochondry, poněvadž příznaky jsou velmi nespecifické a lékař nedokáže diagnostikovat konkrétní onemocnění. K samotné diagnóze může dojít až ve chvíli, kdy je tkáň nebo orgán poškozený natolik, že se to projeví ve výsledcích testů.

Které nemoci patří mezi autoimunitní onemocnění?

Autoimunitní onemocnění (AIO) můžeme, mimo jiné, rozdělit na lokalizovaná nebo systémová. U lokalizovaných onemocnění je napadána konkrétní tkáň nebo orgán u systémových onemocnění je zasažen větší počet orgánů. Mezi nejznámější AIO patří: Addisonova choroba, Agranulocytóza, Alopecie, Autoimunitní hemolytická anémie, Autoimunitní hepatitida, Autoimunitní pankreatitida, Bechtěrevova choroba, Celiakie, Crohnova choroba, Diabetes mellitus 1.typu, Dermatomyozitida, Endometrióza, Goodpastureův syndrom, Graves-Basedowova choroba, Hashimotova tyreoiditis, Chronická gastritis typu A, Lupénka (Psoriáza), Myasthenia gravis, Nespecifické střevní záněty (IBD), Pemfigus, Perniciózní anemie, Polymyozitida, Primární biliární cirhóza, Primární sklerozující cholangitida, Trombocytopénie, Reiterův syndrom, Revmatická horečka, Revmatoidní artritida, Roztroušená skleróza, Sjögrenův syndrom, Sklerodermie, Systémový lupus erythematosus (SLE), Ulcerózní kolitida, Wegenerova granulomatóza a další.

Co mám dělat, když už mi autoimunitní onemocnění bylo diagnostikováno. 

Nejdůležitější je spolupráce se specialistou (imunolog, internista, revmatolog, gastroenterolog, kardiolog, dermatolog ad.), který nastaví Vaši léčbu. Důležitá je zde komunikace mezi lékařem a pacientem, informovanost pacienta a možnost (v ideálním případě) doptat se na vše, co pacientovi není jasné. Pokud jste žili rychlým životem, praktikovali jste multitasking, zvládali jste kariéru, domácnost, rodinu, koníčky, tak brzy zjistíte, nebo jste už zjistili, že to teď není možné. Máte bolesti kloubů nebo svalů, jste unavení, nesoustředíte se, máte zažívací problémy, ekzémy, depresi, záněty, necítíte se být ve své kůži a nevíte jak z toho ven. Lék na vyléčení neexistuje, berete léky na zmírnění obtíží, ale ty mají své vlastní vedlejší účinky. Takže končíte v začarovaném kruhu.

V první řadě je důležité zpomalit. Chronický stres dokáže nadělat v těle obrovskou neplechu. Zvýšená hladina kortizolu (stresového hormonu) ovlivňuje trávení, metabolismus, napomáhá vzniku syndromu propustného střeva, ovlivňuje mikrobiální osídlení střeva, ovlivňuje vaši náladu a soustředění, v neposlední řadě ovlivňuje funkci imunitního systému. Chronický stres Vás drží v dlouhodobém modu „pozor nebezpečí“, jenže jeho účelem je jen krátkodobé trvání vedoucí k zajištění přežití. Snížením stresové zátěže dovolíte tělu, aby se mohlo znovu soustředit samo na sebe, srovnat si rozhašené hormony, opravit poničené tkáně, trávení, imunitu atd.

Dalším krokem je zaměření se na nutričně bohatou stravu. Strava bohatá na mikroživiny – vitamíny, minerály, stopové prvky, dále fytonutrienty, vláknina, antioxidanty a dostatek tekutin jsou nenahraditelné pro správnou funkci orgánů, správné vstřebávání živin, produkci enzymů, hormonů, syntézu dalších vitamínů a minerálních látek v těle. Pokud tyto stavební jednotky v těle chybí, tak není z čeho čerpat a tělo začne chřadnout. Zde přichází na řadu autoimunitní protokol, bohatý na mikroživiny. Strava je protizánětlivá, napomáhá zhojení propustného střeva, pomáhá nastolit příznivou mikrobiální flóru ve střevech, dodává energii. Skrze tyto hojící procesy dokáže nutričně bohatá strava snížit negativní projevy autoimunitního onemocnění, nebo je rovnou dovést do remise (dosažení bezpříznakového stavu).

Reference:

BALLANTYNE, Sarah. The Paleo Approach: reverse autoimmune disease and heal your body. Las Vegas: Victory Belt Publishing, 2013. ISBN 19-366-0839-1